Jak jsem se seznámil v seznamovacím metru

Bylo to jednoduché, potřeboval jsem se dostat z bodu A do bodu B a šlo konkrétně o stanice Malostranská a Dejvická na lince metra A. Byl sobotní večer a člověk by se za běžných okolností nad touto cestou metrem ani nepozastavil. Ale ejhle – když jsem nastupoval na Malostrandě, přečetl jsem si velký plakát, že mám možnost se účastnit velké seznamovací akce a že tento den je ve všech soupravách řazen komunikační vůz. Pod tímto pojmem jsem si nedovedl nic představit a tak jsem si vzpomněl na staré dobré, do médií pouštěné, označení seznamovací vůz. Takovou možnost, jako je jízda seznamovacím vozem jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít a tak jsem zamířil přímo k prostřednímu vozu i když za jiných okolností bych vyhledal vůz první, abych mohl na Dejvické rychle přestoupit.


Těsně před nástupem jsem z uší vyndal sluchátka, zkontroloval své čerstvé oholení a připravil se na své životní setkání v útrobách pražského metra. Vůz byl poloprázdný a tak jsem si mohl vybrat místo uprostřed vozu, ze kterého jsem viděl na všechny seznámeníchtivé jedince. Po chvilce pozorování jsem však došel ke strašlivému závěru, že v tomto voze není na první pohled nikdo lačný po setkání s novou osobou, natož se svou životní láskou… Ve voze sedělo několik postarších lidí zaujatých svými problémy, dalších pár posedávalo se sluchátky v uších, dvě fanynky Sparty si vesele povídaly a jedna mladší dívka koukala do blba. A tak jsem smutně dojel jednu zastávku na Hradčanskou, kde jsem se rozhodl neúspěch celého seznamovacího vozu zdokumentovat na mobil abych mohl všem ukázat, že se v tomto voze opravdu seznámit nedá.

Vytáhl jsem telefon a maximálně nenápadně se snažil pořídit fotku. A přesně v tomto okamžiku nastal zlom! Jedna ze Sparťanských fanynek se zvedla, rázným krokem přišla až ke mě a dala se se mnou do řeči. „Doufám, že si Sparťan a fotíš si mě do svého deníčku“ pověděla mi anglicky. Skepticky jsem odpověděl, že Sparťan nejsem a že jí fotím proto, že právě sedí v seznamovacím vagonu a že se chce jistě seznámit, což právě učinila.

Dívka se na mě podívala dlouhým nechápavým pohledem, sklopila oči a beze slova se vrátila zpátky na své místo… I přes tenhle smutný konec jsem byl já tím jediným šťastným, kdo v seznamovacím vagonu s někým cizím alespoň promluvil!